Hlavními a nejdůležitějšími pomůckami při zdobení jsou ovšem naše ruce. Dobrou zprávou pro všechny adeptky perníkářství, které se teď vyděsily, protože se (samozřejmě mylně) domnívají, že nejsou dost šikovné, je to, že souhře a koordinaci pohybů obou rukou se můžete naučit. A netrvá to příliš dlouho.
Pokud jste opravdovými nováčky, zvykněte si hned od počátku držet perníček (bez ohledu na jeho velikost) při zdobení v ruce. Věřte mi, že vím, proč to říkám a proč na tom u účastnic programu Perníkové školy dokonce trvám. Jednak si při tomto způsobu zdobení můžete opravdu pohodlně sednout, takže vás ani po několika hodinách práce nebudou bolet záda, ramena nebo za krkem, jako když sedíte skloněni nad stolem.
A za druhé je ruka ten nejcitlivější nástroj, kterým můžete polohu perníčku při zdobení ovládat. To znamená otáčet si ho tak, jak je pro vás zdobení nejpříjemnější a nejpohodlnější.
Vás, které už máte něco odzdobeno a jste zvyklé mít perníček položený na stole, byť třeba na otočné podložce, bych chtěla požádat, abyste si to alespoň vyzkoušely. A to i přesto, že se mnou v tuto chvíli nesouhlasíte.
Nejčastější námitkou bývá věta: “ Ale já musím mít při zdobení opřený loket.” Možná vás to překvapí, ale při držení perníčku v ruce máte oba lokty opřené o sebe, takže jsou ruce dostatečně stabilní. Zápěstí jsou naopak uvolněná, což dodá vašemu zdobení potřebnou lehkost. Vím, že taková změna je zpočátku nepohodlná, ale dejte jí šanci a velmi brzy se (stejně jako mnoho mých absolventek) přesvědčíte o jejích výhodách.