Teplota při pečení je možná tím největším úskalím. Je velmi obtížné, ne-li nemožné, ji naprosto přesně a striktně stanovit. Nejenom, že se může lišit doporučená teplota u jednotlivých receptů, ale musíme se smířit i s tím, že každá trouba zkrátka peče jinak. Nemusíte se však bát, určitě víte, co od té své trouby můžete očekávat, takže se soustřeďte hlavně na to, aby se perníčky nepekly zbytečně dlouho. Tak se totiž nejen upečou ale hlavně vysuší, což je důvodem, proč nejsou měkké hned po upečení.
1. Rada
Orientační teplota pečení je 180°C - 190°C a perníčky vkládáme vždy do trouby řádně předehřáté. Zda je teplota v pořádku, zjistíme hned po prvním plechu:
Pokud je teplota nízká, perníčkům se nechce kynout a nemají pak hladký a rovný povrch.
Pokud je teplota příliš vysoká, perníčky “vyběhnou” sice velmi hbitě, ale budou mít v sobě jednu velkou vzduchovou bublinu.
Praktické doporučení: zkuste si nejprve upéct 4 - 5 kousků (ne tedy hned celý plech), na kterých si teplotu vyladíte.
2. Rada
Místo doby pečení sledujte, co se opravdu děje v troubě. Tak se nejlépe a nejrychleji naučíte poznat tu správnou chvíli, kdy je třeba perníčky vyndat. Čas se v závislosti na jejich velikosti může lišit i o několik minut.
Záleží také na tom, co konkrétně pečeme a jaké máme s upečenými kousky úmysly. Mám tím na mysli, že pokud připravujeme drobnější perníčky k okamžité konzumaci, netrápíme je v troubě dlouho, někdy postačí pouhých pět minut.
Chystáme-li se třeba na perníkovou chaloupku (i když i té často hrozí rychlé snědení), musíme její díly upéct o něco více, aby byly pevnější a stavba se při kompletaci nebortila.
Chceme-li však vytvořit větší a složitější perníkové sestavy nebo aranžmá, které mají sloužit především jako dekorace, je třeba jednotlivé kousky v troubě naopak více vysušit, čímž získají potřebnou pevnost a stabilitu.
Pro pečení rozměrnějších a složitějších kusů pak obecně platí, že s rostoucí velikostí perníkového dílu snižujeme teplotu pečení a prodlužujeme jeho dobu.