Historie perníku

Pečivo vyráběné s použitím medu se připravovalo opravdu odedávna - pochutnávali si na něm ve starověkém Egyptě, v antickém Řecku i Římě i v Orientu.
Přesuneme-li se k nám, pak první písemná zpráva o prodeji perníku v Čechách je z roku 1335. Za zmínku stojí také to, že perník byl původně velmi luxusním a drahým zbožím, protože zejména množství cizokrajného koření nebylo tak snadno dostupné, stejně jako med.
To se postupně změnilo, zvláště během 19.století, kdy se o něj začali zajímat cukráři. Jejich řemeslo se právě tehdy díky rozrůstající se průmyslové výrobě cukru ocitlo na vzestupu. Nové módě cukrářských výrobků, které byly chuťově mnohem rozmanitější než původní perník, se museli přizpůsobit i perníkáři. Začali tedy po staletí téměř neměnné receptury obohacovat o další ingredience a postupně tak výrobu perníku nejen zlevňovat, ale také výrazně zjednodušovat pokud šlo o jeho zdobnost.

Bohatě vyřezávané dřevěné formy na tvarování perníkového těsta ustoupily jednoduchým obrysovým vykrajovátkům, hladký povrch výrobku se zdobil cukrovou polevou a barvotiskovými obrázky. Perník přestal být exkluzivním zbožím, stal se dostupným nejširším vrstvám, zaznamenal však i chuťovou proměnu.
To, že dnes koupíme perník v každém supermarketu, tedy zdaleka neznamená, že si domů odneseme to, na čem si pochutnávali naši předkové. Naopak. A proto přicházejí v mnoha domácnostech znovu ke slovu tradiční recepty a poctivá práce vlastních rukou, za kterou jsme vždy odměněni opravdovou lahůdkou.