A JDEME NA TO
Hodně dlouho jsem přemýšlela, co vám poradit na úplném začátku, když se už nemůžete dočkat svého prvního nazdobeného perníčku. Když se tak těšíte, až vám půjde tohle a tamto a ještě něco dalšího, a tak zkusíte jednu techniku a hned druhou a třetí a …. ono to sice jde, ale pořád to jaksi není to pravé perníkové.
Tak tedy, to klíčové slovo zní NESPĚCHEJTE, prosím!
Ať už držíte kornoutek v ruce poprvé nebo se chystáte pokořit další techniku, nespěchejte na sebe a mějte radost z jednotlivých zdárných krůčků.
Tak jako klavírní virtuos začínal cvičením stupnic, tak také vy začněte nácvikem jednotlivých základních zdobících prvků. Čím lépe zvládnete puntík, linku a lísteček, tím snáze se pak naučíte všechny další techniky.
Nespěchejte na sebe a opakujte základní prvky v různých velikostech, skládejte je k sobě, kombinujte je. Vyzkoušejte je na různých perníkových tvarech.
Nespěchejte a dívejte se, co vám roste pod rukama. Zapojte svou zvědavost: co se stane, když udělám tohle? Co když linku nahradím řadou puntíků? Co když se ty puntíky budou postupně zmenšovat?
Co když je poskládám do skupinek? Co když….udělejte cokoliv vás napadne. A všimněte si, že už v tuto chvíli vytváříte vlastní a originální (byť možná zatím ne příliš složité) vzory. Motiv, který se vám nejvíce povedl, si zkuste s nějakou další obměnou nazdobit znovu. Pracujte pečlivě, zapojte vlastní fantazii a kreativitu.
A znovu opakuji, nespěchejte na sebe. Pokud totiž například toužíte nazdobit vrstvenou krajku, ale zatím ještě “zápasíte” s dlouhou rovnou linkou, nebudete s výsledkem spokojeni. Začněte tedy kratšími linkami a postupně je prodlužujte. Jděte krůček po krůčku a radujte se z toho, že každý váš perníček je lepší než ten předchozí.